Tonda Málek, 75 let

Datum: 30. 05. 2013

The Plastic People of the Universe nebyli na vernisáži živě, ale prostřednictvím Plastic Boxu doprovázeli vernisáž Antonína Málka. Proč „Plastici“? K objasnění je nejlepší použití citace z bakalářské práce “Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu“, :

První fáze měla probíhat mezi léty 1958 – 1962, byl to určitý předvoj Křižovnické školy. Malíři českého informelu, kteří si říkali Somráci, byli to Zdeněk Beran, Antonín Tomalík, Zbyšek Sion a Antonín Málek, se roku 1958 začali scházet v hospodě U Křižovníků.

Později se k nim přidávají kreslíř Jan Steklík, fotograf Jiří Putta, hudebníci Antonín Kubálek a Ladislav Kozderka, Václav Borecký, kunsthistorik Zdeněk Felix aj. V tomto období měl vzniknout i pojem Křižovnická škola a pojetí čistého humoru bez vtipu.

Druhá fáze by měla spadat mezi léta 1963 – 1967, kdy dochází k institucionalizaci, a to sebeprohlášením Nepraše a Steklíka za ředitele školy. Stávající členové tuto změnu přijímají jako projev zvýznamnění nevýznamného. Ke skupině se přidávají kunsthistorikové Ivan Jirous, Věra Vařilová (později Jirousová), Josef Kroutvor, Naďa Řeháková, muzikanti Vratislav Brabenec a Arpád Ťápos, mim Boris Hybner, chemik Martin Kadeřávek aj. Steklíkovo misijní působení zasahuje do Pardubic, Brna (okruh Host do domu) i do zahraničí, k seskupení se přidávají Kanaďané Paul Wilson a Don Sparling (Brno). Období končí rekonstrukcí podniku U Křižovníků.

V třetí fázi mezi léty 1968 a 1970 (Borecký ji označuje za vrcholnou) je centrum přesunuto do hospody u Svitáků, významnou roli pak hraje i hospoda U soudku v ulici Ostrovní. Ivan Jirous propojuje KŠ díky působení v časopise Výtvarná práce s dalšími „spřízněnými dušemi“ (Jiří Němec, Otakar Slavík, Eugen Brikcius, Olaf Hanel, Jiří Daníček, Vladimír Burda, Jindřich Procházka, Andrej Stankovič). Dochází také k propojení s undergroundem.

70. léta, neboli 4.tou fázi, nazývá periodou defenzivní. Centrum je stále v hospodě U Svitáků. Velkou stmelovací roli zastává Olaf Hanel. V roce 1973 je poprvé uvězněn Jirous, později také Daníček, Brikcius, Kořán a Brabenec. Vzniká Charta 77. Wilson je vykázán do Kanady, kam jej později následují Hanel a Brabenec. Steklíkovo působení se omezuje již pouze na Brno. Roku 1978 umírá Petr Lampl.

Během 5.té fáze v 80. letech dochází ke stagnaci. Tato situace vyplývá z postupně přicházejících životních zvratů jednotlivých členů z předchozí etapy. Slovy Boreckého, „stále častěji se úkol obnovy stává údělem pro osamělou individualitu, neztrácející víru v transkomunikační potence piva.“

Tento exkurz nenazněl v úvodním slovu vernisáže k 75. výročí narození, připravené bezprostředně před 75+1 Tondy Málka. Tento nový prvek, otevírat vernisáž k výročí o rok později je dozníváním “Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu“. 

• Více a lépe o autorovi 
• Pro lepší přiblížení také nezapomenutelný okamžik hodu melouna z věže.

A pro úplnou informaci, výše citovaný Don Sparling byl v Jindř. Hradci jako host při návštěvě velvyslankyně Kanady.  (foto č.27)

Na vernisáži nechyběl ani Bedřich Budil, další výrazná osoba spojená s Jindř. Hradcem.