02/2004 Nabyta a dobyta a tlachy

Jestliže má jedinec oporu v nějaké iluzi, nepotřebuje zdaleka tak velkého úsilí, aby něco vykonal. Iluze spojená s nadšením, zanícením a rodovou houževnatostí a pílí. Pro mnohé nepochopitelné a bláznovství, chtít zpět objekt - tvrz, byť se svojí historií a původem, ale po padesátileté devastaci pod státním dohledem. Stejně úmorná jako vlastní administrativní převzetí majetku byla druhá fáze.

Tvrz, původně s vodním příkopem a padacím mostem, s více jak šestisetletou historií byla snad poprvé dobyta teprve nyní, kdy se rodině Benešů podařilo proniknout do šípkového království, proklestit náletovými křovinami a dalšími porosty k vratům zámku, odvozit desítky tun zeminy promísené popelem a vším co kdo v minulosti nepotřeboval, vyrubat vzrostlé stromy v nádvoří tvrze a vyklidit půlmetrové násypy popele z místností, jakož i další věci hodné pouze sběrných surovin. Závěrečná úprava spočívala ve vydrhnutí dřevěných podlah a odkopání půlmetrového násypu ve dvoře, kterým se obnažila původní kočičí zádlažba. Šípkové království bylo dobyto, nebylo však koho k oživení tvrze políbit.

Nyní obnažená tvrz již jenom nasvědčuje kolika místy odešel Faust, kudy se ještě chystá a kolik dalšího úsilí bude třeba k tomu, aby se krov nerozjel a do střechy neteklo, aby se stropy nepropadaly a aby elektrika mohla svítit a voda netříštila ze zdí a taky aby se okna mohla otevírat a z nich pohlédnout na náves a nakonec aby tvrz dostala kabát a trochu růží kolem. Uzavřená a zádumčivá tvrz byla dobyta a nebylo výstižnějšího vstupu do další fáze, než výstavou trojice Darii Bártové, Milana Bašného a Viléma Baleje "TLACHY VE ZDECH" otevřít fázi hledání.

Pomůžeme-li si Kierkegaardnem, tak tlachavostí se rozumí stav, předjímající bytostné mluvení, stav mezi mlčením a mluvením, tedy nejenom stav autorského hledání, ale přesně stav hledání toho správného využití dosud uzavřených prostor tvrze. Nenásilné rozprostření děl v prostoru tvrze nechtěně donutí každého projít celý komplex a shlédnout přes kresby na zdech rovněž i trhliny a igelitem zalepená okna a také segmenty starých fresek, kouzlo skryté pod nánosem minulosti.

Nebylo lepší příležitosti, než při naprosto uvolněné atmosféře vernisáže, kterou kupodivu shlédlo více jak padesát návštěvníků s hrstkou příznivců domácí omladiny a asi desítka zvědavých hafanů, z každého kouta vsi po jednom, posléze hovořit o mnohém a z tlachů a náhodných setkání abstrahovat to podstatné, to čím bude tvrz teprve žít, to co je v další fázi, ve fázi hledání. Atmosféra večera byla umocněna provizorním osvětlením dvorního prostoru tvrze, ohništěm a buřty, Gambrinusem z okurkových lahví a starými Doors, stínohrou, teplým večerem a historkami z minulosti tvrze a také hledáním nového.

Na samém závěru, když i tlachy ve zdech, i v prostoru uzavřeného dvora tvrze, soukromého majetku utichly, umocnila vzpomínku na nedávnou minulost návštěva policejní hlídky z deset kilometrů vzdáleného Jindřichova Hradce, "že prý je zde jaksi rušno a kde je ten noční hluk?" S pousmáním a beze slov "rozejděte se" odejeli snad ke skutečnému případu.

Ještě několik takových vernisáží a tlachů se bude muset uskutečnit, aby se vyabstrahovalo to pravé a také aby se tvrz mohla začlenit na trasu poznání - Červená Lhota - Jindřichův Hradec a také proto, aby se i v obci stalo samozřejmostí, že tvrz bude opět žít svým životem a nábojem a že již nebude místem pohrdání historií, ale respektu a přirozené úcty. Nepochybně si vydobude své místo a postavení stejně tak, jako Benešova vila v Sezimově Ústí se nepochybně navrátí k účelu, daném závětí.

(k vernisáži výstava "Tlachy ve zdech", zámek Pluhův Žďár - mlat05022004)