Naše malá scéna


 …“z budovy bývalého kina na Vajgaru je dnes bytový dům“. Tímto postesknutím končí článek Zuzany Rybákové: „Město žije z podstaty historie“ v minulém čísle Týdeníku.. Že jsou od roku 2005 v budově bývalého kina bytové jednotky, bylo rozhodnutí nového vlastníka.  

 Je nutné si připomenout, že vlastníkem budovy kina bylo Město J. Hradec. Je smutné, že budova, která měla potenciál k tomu, aby byla žádaným víceúčelovým zařízením – kino, divadelní a přednáškový sál byla vůbec prodána!

Volání po specifické budově studiového divadla znamená také mít možnost vhodného umístění takové budovy. Z pozemků města i přes veškerý odpor, který tato úvaha vyvolá, je jediným možným místem část parku proti budově Střelnice. Vybagrujme tedy v této části zasypané parkány, vybudujme v linii mléčného baru nový multifunkční kulturní stánek, jindřichohradeckou Baziliku. Proč nepřijmout odvážná řešení?

Lepší a jiný vhodný pozemek k takovému vznešenému účelu Město nemá. Mohli bychom také uvažovat o pozemku parkoviště Jitřenka, můžeme si také postesknout nad prodejem dalšího městského objektu - Hasičárny před pěti lety, anebo můžeme uvažovat o přístavbě k budově Městské knihovny. Jiným místem by potom mohly být pozemky v areálech škol. To je však téma pro vypsání ideové architektonicko-urbanistické soutěže. 

Je smutné, že hlavním závěrem úvah o vhodných prostorách pro žádané kulturní zařízení je špatně posouzený či uspěchaný prodej majetku města.

Vraťme se však ke koncepci. Slabou stránkou rozvoje kultury je dle stále platného a archaického dokumentu Strategie rozvoje města: „ absence vyhovujícího kulturního zařízení pro pořádání rockových a popových koncertů“.

Začněme tedy srovnáním si nadčasových myšlenek a zanesme je do nového strategického dokumentu rozvoje města. Odvážná řešení vychází z odvážné vize.

 

mlat042011